Poslední plavky
23. 4. 2008
Krátký popis
Film "Poslední Plavky" je příběhem Jardy Kuchaře, hrdiny zašlé éry tuzexového bonu. Jeho finanční příjem spočívá v pronájmu vlastního bytu. Každé léto je nucen trávit u opuštěného rybníka, kde provozuje ještě opuštěnější bufet. Jeho pravou rukou (a to je levák) je místní prosťáček Kamil Hošpes. Mezi hrstku zákazníků patří dvojice traktoristů Jirka s Péťou a Jardův zapřísáhlý nepřítel, fanatický rybář Pepa Vrtílek se svým psem Pepíkem. Rozmarné letní dny jsou narušeny zjevením monstrózních rozměrů. Z hlubin vod třetí závlahové kategorie se vynořil monstrsumec Lojza a sežral Vrtílkova psa. Jarda Kuchař v Lojzovi vidí šanci na regeneraci místního turistického ruchu. Povolává rybáře z celé republiky. A dva skutečně dojedou...
Režie: Michal Krajnák
Herci: Petr Čtvrtníček, Josef Polášek, Jiří Lábus, Jiří Mádl, Magdalena Sidonová, více...
Komentáře: 6 přečíst / napiš
Web: Oficiální stránka
Michal Krajňák (rozhovor)
Film Poslední plavky je váš celovečerní debut. Dřív jste natáčel jen oceňované studentské filmy. Co vás přivedlo k tomu celovečernímu?
Byl to Viktor Tauš, to jeho napadlo natočit film, který bude jako můj krátký film Přirozená smrt, jen místo slovenských herců tam bude Čtvrtníček a Polášek a budou „chytře kecat“…
Kdo přišel s námětem na film?
Je to takový hybrid krátkého filmu, který vymyslel scenárista Viktor Csudai z originálního námětu Viktora Tauše. Roli hrálo i to, že jsme chtěli být první, kdo natočí film s Petrem Čtvrtníčkem v hlavní roli. Moc pomohlo, že Petrova postava je jakási parodická parafráze jeho samotného. Viktor Tauš napsal většinu dialogů, hlavně ty vysloveně komediální. Zvlášť dobře mu šly hlášky supersamce Zdendy, kterého hraje Jiří Lábus….
Počítalo se s obsazením Čtvrtníčka a Poláška už při psaní scénáře?
Od prvního třístránkového námětu.
K jakému známému filmu byste Poslední plavky přirovnal?
Často se mluví o Menzelově filmu Rozmarné léto, a to mě trošku znerózňuje… Ale dovolím si říct, že díky letní „rozmarné“ atmosféře, kterou skvěle vytvořil kameraman Martin Matiášek, se k jistému propojení můžeme hlásit. A také máme Rudolfa Hrušínského! Ale vážně: mně osobně se víc líbí přirovnání k filmu Na samotě u lesa, nebo k francouzským „četnickým“ komediím. Dějovou linií s monstrsumcem jsme se chtěli ve vší úctě odvolat také na vorlíčkovsko-macourkovskou klasiku… Říkal jsem už, že na tomto filmu spolupracoval pan Lipský?
Objevily se během natáčení nějaké zásadní problémy? Přeci jen se točilo hodně v exteriérech.
Snad kromě sněhu ano…
Vaši nejoblíbenější režiséři, největší inspirátoři?
Mám „bohy“ typu Billyho Wildera, Francise Vebera, Monty Pythony - zvlášť Johna Cleese… Jejich mnoho. Čtvrtníčkova, Lábusova a Poláškova improvizace mi zase připomněla vznik klasických „screwball“ komedií Howarda Hawkse.
A co takhle nejoblíbenější film? Který si protáčíte nejčastěji na DVD?
Během natáčení „Plavek“ to byl nejčastěji film Někdo to rád horké.
Spousta začínajících režisérů si přivydělává v reklamě či asistencí v hollywoodských produkcích. Také jste si něco takového vyzkoušel?
Profese je to, co vás nejvíc živí a skutečně - za poslední tři roky to byla nejvíc režie reklam. A střih, s Viktorem Taušem vlastníme malou střižnu.
Se scenáristou Viktorem Csudaiem jste spolupracovali už na Přirozené smrti. Plánujete pracovní tandem i nadále?
Ale jedině když při tom bude Tauš…
Petr Čtvrtníček (rozhovor)
Jaký je film Poslední plavky očima herců?
Byl příjemná dovolená, občas přerušená výkřiky „Kamera! Akce!“
Jaké pro vás bylo natáčení s režisérem Michalem Krajňákem?
Velmi příjemná, Mišo byl pozorný, velmi dobře na tu hereckou svoloč připravený a když vylezlo sluníčko, tak se i usmál.
Jaká je vaše postava, kterou jste ve filmu ztvárnil? Je vám vaše role něčím blízká?
Role mi byla nesmírně blízká. Stejně jako Jaromír Kuchař jsem 170 cm vysoký střední postavy, hovořím plynně česky, slovensky a bulharsky a mám pochopení pro platbu tuzexovým bonem.
Jak byste charakterizoval film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
Aby na to přišli lidi, tak asi, že to je vynikající komedie pro celé názorové spektrum naší poluce, nebo chcete-li populace.
Označil byste film Poslední plavky jako ryzí komedii?
Určitě, neboť byl psán jen jako komedie, bez dalších ambicí, jako je řešení sociálních jevů.
Co bylo pro vás během natáčení nejsložitější?
Neb jsem se nesměl opálit, abych byl pro kameru stále stejně krásný, těžce jsem ve 40° horku nesl chvíle pod slunečníkem, kdy ostatní hajzlové ze štábu po každém záběru skočili do vody.
Jak na vás zapůsobila scéna s výbuchem?
Vybuchl jsem nadšením, když se efektářům Coufalům za pár hodin povedlo to, co by jinde řešilo 35 lidí a trvalo by to týden.
Jak na vás zapůsobila scéna s výlovem monstrsumce?
Ohromně, sám jsem jako největší rybu chytil v Norsku žraloka a ten měl jen 165 cm. Náš Lojza má přes pět metrů.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Když jsme mezi sudy nealkoholického tzv „hracího“ piva narazili na bečku skutečné ostré desítky.
Josef Polášek (rozhovor)
Jaký je film Poslední plavky očima herců?
Zatím jsem viděl jen kousíčky a torzíčka, to znamená bez muziky, bez triků...byla to jen taková kostřička bez masíčka, ale mooc hezká.
Jaké pro vás bylo natáčení s režisérem Michalem Krajňákem?
Mišo je šikovný a určitě to nebude jeho poslední film.
Jaká je vaše postava, kterou jste ve filmu ztvárnil?
Je vám vaše role něčím blízká? Postava se jmenuje Kamil, ale je to spíš Emil. Rozuměj: To je ale Emil, ten Kamil!
Jak byste charakterizoval film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
O charakteristiku bych se nesnažil, nevím, jestli by Plavky nějaké zařazení unesly, nicméně těhotné, která váhá mezi "Salo" a "Posledníma plavkama" radím Plavky.
Označil byste film Poslední plavky jako ryzí komedii?
Nesetkal jsem se s vyloženě ryzím žánrem, ale komedie to nejspíš bude.
Co bylo pro vás během natáčení nejsložitější?
Skok po hlavě do vody, sahající pouze po koulena...
Jak na vás zapůsobila scéna s výbuchem?
Poprvé jsem viděl takovou šlupu na živo, před tím to bylo jen ve filmu.
Jak na vás zapůsobila scéna s výlovem monstrsumce?
Doufám, že na plátně v sestřihu a s vynikající muzikou bude hezká.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Na okamžiky s panem Lipským...tak mladého člověka v takovém věku jsem skutečně nepotkal.
Pavel Šimčík (rozhovor)
Jaký bude film Poslední plavky očima herců?
Osobně se domnívám, že půjde o netradiční film nikoliv však o film avantgardní. Když říkám netradiční myslím tím spíše neotřelý a to jak v humoru, tak i ve stylu jeho zpracování.
Jaké pro vás bylo natáčení s režisérem Michalem Krajňákem?
S Michalem se mi spolupracovalo velice dobře. Michal je profesionál a zarytý nepřítel filmovacích prostojů, takže společně s kameramanem Martinem Matiáškem a celým štábem tvořili neuvěřitelně sehraný tým, který byl vždy připraven se kamkoliv velmi rychle přesunout a všude fungovat jako dokonalý „organismus“.
Jaká je vaše postava, kterou jste ve filmu ztvárnil? Je vám vaše role něčím blízká?
Já hraju ve filmu postavu muže antropologa-mytologa tak kolem 40 let, který jede se svou ženou na dovolenou a ne vlastní chybou nedorazí do jimi předem vybrané destinace. Vztah manželského páru se tak prudce vyostřuje, takže další komplikace jako je oběma „odsouhlasený“ pobyt na neznámém místě a podezření z nevěry, na sebe nenechají dlouho čekat.
Moje role mi je blízká určitou tragikomičností, kterou tato postava díky svému naturelu v různých situací dost oplývá.
Jak byste charakterizoval film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
Film bych charakterizoval jako hořkou komedii a divákům bych ho doporučil hlavně kvůli velkému množství humorných situací a skvělým výkonům ve vedlejších rolích.
Označil byste film Poslední plavky jako ryzí komedii?
Podle mě scénář pracuje i s jinými filmovými prvky než takovými, které Vám polechtají bránici. Zde jde podle mne opravdu o komedii s hořkou příchutí.
Co bylo pro vás během natáčení nejsložitější?
Nejsložitější pro mne bylo asi to přijmout své tělo takové je a přitom být stále soustředěný na natáčení.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Nejraději vzpomínám na jakoukoliv scénu se svou filmovou partnerkou Magdalénou Sidonovou, která byla pro mne svou osobou příjemným zpestřením natáčecích dní.
Kristina Farkašová (rozhovor)
Jaký je film Poslední plavky očima herců?
Jak říkají kluci, prý to bude hezká vzpomínka na léto. Já doufám, že to bude i něco víc. Jako herci jsme si udělali svou práci a teď si dělá svou práci postprodukce. Uvidíme, co z toho vyleze. Všichni doufáme, že to bude alespoň legrace.
Jaké pro vás bylo natáčení s režisérem Michalem Krajňákem?
…ale jo. My jsme se už pak měli rádi. Je příjemné pracovat s někým, z koho si můžete dělat legraci…a on si ji dělá z vás. Michal je cynik, já jsem jenom ironická.
Jaká je vaše postava, kterou jste ve filmu ztvárnila? Je vám vaše role něčím blízká?
Pavla nemá velký příběh. Vlastně jenom sleduje, co se za zvláštní lidičky kolem ní pohybují. A to dělám i já a hrozně ráda. Kamarádím se všema štamgastama u nás v hospodě.
Jak byste charakterizovala film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
Kvůli Čtvrtníčkovi, ne?
Označila byste film Poslední plavky jako ryzí komedii?
Jo. Jako ryzí komedii.
Co bylo pro vás během natáčení nejsložitější?
Určitě scéna po výbuchu, kdy jsme celý den natáčeli, svítilo na nás sluníčko, náš jediný stín vybouchnul, metr od nás hořely pneumatiky a mně se chtělo zvracet… pak jsem usnula pod nákladním autem na cestě, protože to bylo jediné místo se stínem.
Jak na vás zapůsobila scéna s výbuchem?
U filmu je legrace právě to, že i když jsem scénu s výbuchem točila, vlastně jsem točila jenom to předtím a to potom. Jinak bych asi vybouchla. Mysleli jsme si, že to bude smutný, že vybouchne náš prázdninový domeček, ale nakonec to byla taková rána, že jsme v šoku všichni fotili a nikdo nebrečel. A čekání na výbuch bylo fajn, protože jsme tam byli komplet celá parta.
Jak na vás zapůsobila scéna s výlovem monstrsumce?
Já mám pocit, že jsme ji točili asi tři dny ze všech stran a míst. Nevím nakolik je monstrsumec dodělán počítačem, lovili jsme jenom loutku, a to zase nebylo tak zajímavý. Vůbec se nebránil. Doufám, že ve filmu to bude opravdu napínavé.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Nejlepší byla nočka. Viděli jsme východ slunce a celou noc jsme se hrozně smáli i s panem Lipským. Ale nejradši vzpomínám na celou partičku. Já byla na placu pořád se samýma chlapama. U konce natáčení jsem měla největší radost z toho, že umím hnusný vtipy. S Leošem Nohou jsme si říkali: Mám primitivní humor a nestydím se za to. Ten Čtvrtníček je nakonec nejnormálnější ze všech, co tam hrají…no jo, vždyť je to táta.
Josef Rosen (rozhovor)
Jaký je film Poslední plavky očima herců?
Film je jako bar Tropikána, který ve filmu hraje hlavní roli a kolem něhož se to všechno doslova točí. Bar je útulný, milý, romantický, poklidný, ale umí to i pořádně roztočit, a pak bývá vtipný. Takový je i ten film.
Spolupráce s Michalem byla pro mě velmi přínosná. Měl svoji jasnou představu, jak by měl film vypadat. Zároveň bral i nápady od herců, byl velmi otevřený různým nápadům i hereckým improvizacím.
Hrál jsem Jana. Je to takový nemotorný kluk, který je pod velkým vlivem svého otce Zdendy. Jeho otec ho vychoval, ale jaksi si nevšiml, že Jan už dospěl. Pořád ho hlídá, komanduje, poučuje…Jan si to nechává líbil, ale tajně sní o vzpouře a o svobodě. Ale má-li se osamostatnit, znejistí a začne hledat svého otce. Je pro něho doživotní vzor.
Je vám vaše role něčím blízká?
Ne.
Film je dle mého názoru hlavně lidský. Lidský ve smyslu toho, že postavy, které v něm jednají, nemůžou jinak. Postavy působí komicky, absurdně, ale jsme to my všichni. V každé postavě bychom našli trochu sami sebe. Každý máme své sny a touhy, které chceme realizovat. Někdy se to podaří, někdy ne. A v tomto filmu jde o velkou rybu-velký sen oněch rybářů. Je to sen, který se změní v životní cíl…
Jak byste charakterizoval film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
Je to komedie s prvky tragických situací.
Film Poslední plavky byl moje první zkušenost s filmem jako takových. Na začátku jsem se ztrácel, ale postupně jsem se rozkoukal a zjistil, co se ode mě očekává. Moc mi pomohl Jirka Lábus. Byla to pro mě velká čest s ním spolupracovat. A s Lábusem v zádech se poté hraje jinak. Postupně se stával mým otcem i mimo plac. Samozřejmě byla čest spolupracovat s takovými osobnostmi herectví jako je Rudolf Hrušínský, Lubomír Lipský, Petr Čtvrtníček, Josef Polášek, zmíněný Jiří Lábus, Kristína Farkašová, Pavel Šimčík, Magdaléna Sidonová, Hynek Chmelař a Leoš Noha.
Jak na vás zapůsobila scéna s výbuchem?
Scéna s výbuchem vypadala jako v akčním filmu. Trochu jsem se bál, aby nějaké to prkno či hřebík nezasáhla kameramana Martina Matiáška. Byla by to škoda.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Asi na velmi přátelskou atmosféru během natáčení. Měl jsem pocit, že všichni pracují na hranici svých možností a zároveň je to baví. Musím se poklonit celému týmu, který film připravovat a týmu který se o nás staral. Viktorův smích a víno z Pezinku…
Film Poslední plavky je váš celovečerní debut. Dřív jste natáčel jen oceňované studentské filmy. Co vás přivedlo k tomu celovečernímu?
Byl to Viktor Tauš, to jeho napadlo natočit film, který bude jako můj krátký film Přirozená smrt, jen místo slovenských herců tam bude Čtvrtníček a Polášek a budou „chytře kecat“…
Kdo přišel s námětem na film?
Je to takový hybrid krátkého filmu, který vymyslel scenárista Viktor Csudai z originálního námětu Viktora Tauše. Roli hrálo i to, že jsme chtěli být první, kdo natočí film s Petrem Čtvrtníčkem v hlavní roli. Moc pomohlo, že Petrova postava je jakási parodická parafráze jeho samotného. Viktor Tauš napsal většinu dialogů, hlavně ty vysloveně komediální. Zvlášť dobře mu šly hlášky supersamce Zdendy, kterého hraje Jiří Lábus….
Počítalo se s obsazením Čtvrtníčka a Poláška už při psaní scénáře?
Od prvního třístránkového námětu.
K jakému známému filmu byste Poslední plavky přirovnal?
Často se mluví o Menzelově filmu Rozmarné léto, a to mě trošku znerózňuje… Ale dovolím si říct, že díky letní „rozmarné“ atmosféře, kterou skvěle vytvořil kameraman Martin Matiášek, se k jistému propojení můžeme hlásit. A také máme Rudolfa Hrušínského! Ale vážně: mně osobně se víc líbí přirovnání k filmu Na samotě u lesa, nebo k francouzským „četnickým“ komediím. Dějovou linií s monstrsumcem jsme se chtěli ve vší úctě odvolat také na vorlíčkovsko-macourkovskou klasiku… Říkal jsem už, že na tomto filmu spolupracoval pan Lipský?
Objevily se během natáčení nějaké zásadní problémy? Přeci jen se točilo hodně v exteriérech.
Snad kromě sněhu ano…
Vaši nejoblíbenější režiséři, největší inspirátoři?
Mám „bohy“ typu Billyho Wildera, Francise Vebera, Monty Pythony - zvlášť Johna Cleese… Jejich mnoho. Čtvrtníčkova, Lábusova a Poláškova improvizace mi zase připomněla vznik klasických „screwball“ komedií Howarda Hawkse.
A co takhle nejoblíbenější film? Který si protáčíte nejčastěji na DVD?
Během natáčení „Plavek“ to byl nejčastěji film Někdo to rád horké.
Spousta začínajících režisérů si přivydělává v reklamě či asistencí v hollywoodských produkcích. Také jste si něco takového vyzkoušel?
Profese je to, co vás nejvíc živí a skutečně - za poslední tři roky to byla nejvíc režie reklam. A střih, s Viktorem Taušem vlastníme malou střižnu.
Se scenáristou Viktorem Csudaiem jste spolupracovali už na Přirozené smrti. Plánujete pracovní tandem i nadále?
Ale jedině když při tom bude Tauš…
Jaký je film Poslední plavky očima herců?
Byl příjemná dovolená, občas přerušená výkřiky „Kamera! Akce!“
Jaké pro vás bylo natáčení s režisérem Michalem Krajňákem?
Velmi příjemná, Mišo byl pozorný, velmi dobře na tu hereckou svoloč připravený a když vylezlo sluníčko, tak se i usmál.
Jaká je vaše postava, kterou jste ve filmu ztvárnil? Je vám vaše role něčím blízká?
Role mi byla nesmírně blízká. Stejně jako Jaromír Kuchař jsem 170 cm vysoký střední postavy, hovořím plynně česky, slovensky a bulharsky a mám pochopení pro platbu tuzexovým bonem.
Jak byste charakterizoval film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
Aby na to přišli lidi, tak asi, že to je vynikající komedie pro celé názorové spektrum naší poluce, nebo chcete-li populace.
Označil byste film Poslední plavky jako ryzí komedii?
Určitě, neboť byl psán jen jako komedie, bez dalších ambicí, jako je řešení sociálních jevů.
Co bylo pro vás během natáčení nejsložitější?
Neb jsem se nesměl opálit, abych byl pro kameru stále stejně krásný, těžce jsem ve 40° horku nesl chvíle pod slunečníkem, kdy ostatní hajzlové ze štábu po každém záběru skočili do vody.
Jak na vás zapůsobila scéna s výbuchem?
Vybuchl jsem nadšením, když se efektářům Coufalům za pár hodin povedlo to, co by jinde řešilo 35 lidí a trvalo by to týden.
Jak na vás zapůsobila scéna s výlovem monstrsumce?
Ohromně, sám jsem jako největší rybu chytil v Norsku žraloka a ten měl jen 165 cm. Náš Lojza má přes pět metrů.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Když jsme mezi sudy nealkoholického tzv „hracího“ piva narazili na bečku skutečné ostré desítky.
Jaký je film Poslední plavky očima herců?
Zatím jsem viděl jen kousíčky a torzíčka, to znamená bez muziky, bez triků...byla to jen taková kostřička bez masíčka, ale mooc hezká.
Jaké pro vás bylo natáčení s režisérem Michalem Krajňákem?
Mišo je šikovný a určitě to nebude jeho poslední film.
Jaká je vaše postava, kterou jste ve filmu ztvárnil?
Je vám vaše role něčím blízká? Postava se jmenuje Kamil, ale je to spíš Emil. Rozuměj: To je ale Emil, ten Kamil!
Jak byste charakterizoval film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
O charakteristiku bych se nesnažil, nevím, jestli by Plavky nějaké zařazení unesly, nicméně těhotné, která váhá mezi "Salo" a "Posledníma plavkama" radím Plavky.
Označil byste film Poslední plavky jako ryzí komedii?
Nesetkal jsem se s vyloženě ryzím žánrem, ale komedie to nejspíš bude.
Co bylo pro vás během natáčení nejsložitější?
Skok po hlavě do vody, sahající pouze po koulena...
Jak na vás zapůsobila scéna s výbuchem?
Poprvé jsem viděl takovou šlupu na živo, před tím to bylo jen ve filmu.
Jak na vás zapůsobila scéna s výlovem monstrsumce?
Doufám, že na plátně v sestřihu a s vynikající muzikou bude hezká.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Na okamžiky s panem Lipským...tak mladého člověka v takovém věku jsem skutečně nepotkal.
Jaký bude film Poslední plavky očima herců?
Osobně se domnívám, že půjde o netradiční film nikoliv však o film avantgardní. Když říkám netradiční myslím tím spíše neotřelý a to jak v humoru, tak i ve stylu jeho zpracování.
Jaké pro vás bylo natáčení s režisérem Michalem Krajňákem?
S Michalem se mi spolupracovalo velice dobře. Michal je profesionál a zarytý nepřítel filmovacích prostojů, takže společně s kameramanem Martinem Matiáškem a celým štábem tvořili neuvěřitelně sehraný tým, který byl vždy připraven se kamkoliv velmi rychle přesunout a všude fungovat jako dokonalý „organismus“.
Jaká je vaše postava, kterou jste ve filmu ztvárnil? Je vám vaše role něčím blízká?
Já hraju ve filmu postavu muže antropologa-mytologa tak kolem 40 let, který jede se svou ženou na dovolenou a ne vlastní chybou nedorazí do jimi předem vybrané destinace. Vztah manželského páru se tak prudce vyostřuje, takže další komplikace jako je oběma „odsouhlasený“ pobyt na neznámém místě a podezření z nevěry, na sebe nenechají dlouho čekat.
Moje role mi je blízká určitou tragikomičností, kterou tato postava díky svému naturelu v různých situací dost oplývá.
Jak byste charakterizoval film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
Film bych charakterizoval jako hořkou komedii a divákům bych ho doporučil hlavně kvůli velkému množství humorných situací a skvělým výkonům ve vedlejších rolích.
Označil byste film Poslední plavky jako ryzí komedii?
Podle mě scénář pracuje i s jinými filmovými prvky než takovými, které Vám polechtají bránici. Zde jde podle mne opravdu o komedii s hořkou příchutí.
Co bylo pro vás během natáčení nejsložitější?
Nejsložitější pro mne bylo asi to přijmout své tělo takové je a přitom být stále soustředěný na natáčení.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Nejraději vzpomínám na jakoukoliv scénu se svou filmovou partnerkou Magdalénou Sidonovou, která byla pro mne svou osobou příjemným zpestřením natáčecích dní.
Jaký je film Poslední plavky očima herců?
Jak říkají kluci, prý to bude hezká vzpomínka na léto. Já doufám, že to bude i něco víc. Jako herci jsme si udělali svou práci a teď si dělá svou práci postprodukce. Uvidíme, co z toho vyleze. Všichni doufáme, že to bude alespoň legrace.
Jaké pro vás bylo natáčení s režisérem Michalem Krajňákem?
…ale jo. My jsme se už pak měli rádi. Je příjemné pracovat s někým, z koho si můžete dělat legraci…a on si ji dělá z vás. Michal je cynik, já jsem jenom ironická.
Jaká je vaše postava, kterou jste ve filmu ztvárnila? Je vám vaše role něčím blízká?
Pavla nemá velký příběh. Vlastně jenom sleduje, co se za zvláštní lidičky kolem ní pohybují. A to dělám i já a hrozně ráda. Kamarádím se všema štamgastama u nás v hospodě.
Jak byste charakterizovala film a proč by ho diváci měli podle vás vidět?
Kvůli Čtvrtníčkovi, ne?
Označila byste film Poslední plavky jako ryzí komedii?
Jo. Jako ryzí komedii.
Co bylo pro vás během natáčení nejsložitější?
Určitě scéna po výbuchu, kdy jsme celý den natáčeli, svítilo na nás sluníčko, náš jediný stín vybouchnul, metr od nás hořely pneumatiky a mně se chtělo zvracet… pak jsem usnula pod nákladním autem na cestě, protože to bylo jediné místo se stínem.
Jak na vás zapůsobila scéna s výbuchem?
U filmu je legrace právě to, že i když jsem scénu s výbuchem točila, vlastně jsem točila jenom to předtím a to potom. Jinak bych asi vybouchla. Mysleli jsme si, že to bude smutný, že vybouchne náš prázdninový domeček, ale nakonec to byla taková rána, že jsme v šoku všichni fotili a nikdo nebrečel. A čekání na výbuch bylo fajn, protože jsme tam byli komplet celá parta.
Jak na vás zapůsobila scéna s výlovem monstrsumce?
Já mám pocit, že jsme ji točili asi tři dny ze všech stran a míst. Nevím nakolik je monstrsumec dodělán počítačem, lovili jsme jenom loutku, a to zase nebylo tak zajímavý. Vůbec se nebránil. Doufám, že ve filmu to bude opravdu napínavé.
Na který okamžik při natáčení nejraději vzpomínáte?
Nejlepší byla nočka. Viděli jsme východ slunce a celou noc jsme se hrozně smáli i s panem Lipským. Ale nejradši vzpomínám na celou partičku. Já byla na placu pořád se samýma chlapama. U konce natáčení jsem měla největší radost z toho, že umím hnusný vtipy. S Leošem Nohou jsme si říkali: Mám primitivní humor a nestydím se za to. Ten Čtvrtníček je nakonec nejnormálnější ze všech, co tam hrají…no jo, vždyť je to táta.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář